Oslava 30. výročí sametové revoluce na ZŠ a ZUŠ Jabloňová

Ve dnech 13. a 14. listopadu se naše škola rozhodla věnovat jedné z nejvýznamnějších událostí našich moderních dějin – sametové revoluci. Není to poprvé, kdy jsme se po celé dva dny zaměřili na připomínku některého z význačných milníků naší novodobé historie. V minulém roce jsme tímto způsobem vzpomněli na okupaci Československa sovětskými vojsky v srpnu roku 1968, v rámci něhož se naši žáci zaměřili na různé aspekty tohoto výročí, doplněné rozpravou s pamětníky tehdejších událostí.
V podobném duchu se nesly i projektové dny v letošním roce. Naším cílem bylo nejen seznámit žáky druhého stupně s listopadovými událostmi roku 1989, ale také přiblížit jim život v Československu v období totality, vyzdvihnout význam sametové revoluce pro současnost a zdůraznit hodnoty, které s sebou přináší svoboda a demokracie.
První fáze celého projektu patřila především hodinám dějepisu. Vyučující nejprve předali žákům druhého stupně nezbytné vědomosti, které dětem pomohly pochopit tehdejší dobu a uvedly je tak do potřebných souvislostí. Velmi důležitá část byla věnována také domácímu úkolu. Žáci měli pohovořit o událostech roku 1989 ve svých rodinách. Otázky, které doma kladli, se týkaly osobních zkušeností rodinných příslušníků a jejich názorů. Výsledkem byla velmi zajímavá diskuze, ve které děti nadšeně sdílely vzpomínky svých rodičů, prarodičů a dalších blízkých.
Dva projektové dny začaly tvořivými dílnami. Ty se soustředily na zpracování tématu sametové revoluce z různých úhlů. Uskutečnilo se celkem 5 dílen – výtvarná, dějepisná, hudební, anglická a multimediální. V každé z nich pracovali dobrovolně přihlášení žáci.
Výtvarná dílna, s názvem Demonstruji-demonstruješ-demonstrujeme, aneb hesla sametové revoluce, si dala za úkol vytvořit různé, dobové transparenty. Celému procesu tak logicky předcházel určitý výzkum konkrétních hesel a sloganů, které se při demonstracích objevily, dále pak seznámení se smyslem hesel obecně a zamyšlení nad tím, jak vznikají a jaká musí být, aby byla úspěšná. Výsledkem byly ilustrovaná hesla, pokřiky a tematicky odpovídající plakáty.
Dějepisná skupina se pokusila nahlédnout na rok 1989 a sametovou revoluci v evropských a světových souvislostech. Cílem bylo zpracovat podobné události té doby i v dalších satelitech Sovětského svazu a jinde ve světě. Žáci studovali dějinná fakta o zemích jako je Rumunsko, Polsko, Maďarsko, NDR apod. Výsledkem byly stručné a snadno pochopitelné přehledy o revolucích či jiných souvisejících událostech v konkrétních státech. Děti se tak mimo jiné přesvědčily o tom, že ne v každé zemi východního bloku proběhl přechod k demokracii tak „sametově“ jako u nás.
Hudební část sezaměřila na hudbu, která provázela události před i během listopadu 1989. Po úvodní projekci ukázky z filmu Občanský průkaz následovala společenská hra, při které byla ve dvojicích prodiskutována témata jako Den studenstva, osobnosti listopadových událostí a písně či skandovaná hesla, která zazněla na demonstracích. Z hesel, která byla rytmizována a hrána na boomwhackers, vznikla rytmická kompozice. Z písní si pak žáci vybrali Hutkovu Náměšť, kterou nacvičili vokálně i instrumentálně. Na závěr žáci zhlédli silně emocionální videoklip na hudbu Petra Skoumala Neopouštěj nás.
Úkolem anglické dílny se stal popis různých aspektů sametové revoluce v anglickém jazyce. Součástí toho byla i reflexe těchto události v zahraničním tisku s využitím online archivů i aktuálních článků. Získané informace žáci přehledně a srozumitelně zpracovali do podoby plakátů. Účastníci této dílny si tak nejen obohatili slovní zásobu a prohloubili jazykové znalosti a dovednosti, ale také se seznámili s tím, jak nás v dané době vnímal západní svět.
Multimediální dílna vytvořila rozhlasovou reportáž s příznačným názvem Svobodná Evropa, která mapovala oba projektové dny. Obsah tvořily rozhovory nejen s účastníky dílen, kteří hovořili o činnostech ve svých skupinách, ale také osobní zkušenosti a názory na sametovou revoluci vyučujících naší školy. Výslednou reportáž si následně mohli všichni vyslechnout prostřednictvím školního rozhlasu. Druhým výstupem mediální skupiny bylo samizdatové vydání školních novin, které bylo pochopitelně věnováno tématu výročí pádu komunismu v Československu. Multimediální dílna si kladla za cíl nejen nabídnout dětem možnost nahlédnout „pod pokličku“ novinářské profese, ale zdůraznit také důležitou úlohu nezávislých médií, poukázat na důsledky dobové cenzury a na význam svobodného přístupu k informacím. Sluší se dodat, že žáci všech dílen odvedli bez pochyby výbornou práci. Řadu výtvorů lze zhlédnout v útrobách naší školy či na webových stránkách.
Druhý den školního projektu patřil zejména besedě s pamětníky. Naše pozvání přijali hned dva – PhDr. Jan Šolc a pan Jiří Soukup. Pro prvně jmenovaného se nejednalo o premiérovou návštěvu. Právě on se s námi totiž přišel podělit se svými vzpomínkami při podobném projektu v loňském roce, kdy jsme si připomněli výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. Pan Šolc především odpovídal na zvídavé dotazy dětí, které se týkaly nejen samotné sametové revoluce, ale i života v totalitě obecně. Pan Soukup při své besedě vyprávěl, jak se zapojil do revoluce coby student a účastnil se demonstrací, mimo jiné při tzv. Palachově týdnu. Každý z hostů se mohl podělit o trochu jiné vzpomínky na sametovou revoluci, žáci tak měli opravdu široké pole pro své dotazy. Zvídavost dětí byla až překvapivá. Bez nadsázky lze říci, že pokud by nebylo setkání časově omezené, diskuze by zcela jistě trvala mnohem déle.
Závěrem nelze než vyjádřit díky našim hostům, bez kterých by školní projekt působil jaksi neúplně. Právě oni dodali celé události patřičný charakter a potřebnou jiskru, která ještě více podnítila zvídavost žáků. Osobní zážitky, se kterými se podělili, pomohly dokreslit představu o životě v minulém režimu a o významu, který pro nás dnes sametová revoluce má. Opomenout nelze ani nadšení a vynaložené úsilí našich vyučujících, s jejichž pomocí vznikla zdařilá díla a žáci získali mnoho nových zkušeností a vědomostí. Bez přehnané skromnosti lze potvrdit, že projekt byl dětmi velmi příznivě hodnocen, práce v dílnách je bavila a podpořila jejich vědomostní i hodnotový rozvoj. A o to by nám mělo jít především.
Mgr. Pavel Berka